Stručně, ale výživně
(pro milovníky čísel a zkratek)
Novinka č.1: dne 2.2. 2020 získal Elian na výstavě DUO CACIB známku Velmi dobrý (VD). Nyní tedy zbývá "pouze" vyšetření dědičných očních vad (DOV) a bonitace, a můžeme uchovnit.
Háček č. 1: DOV umí být pěkná pruda. Absolvovala jsem to dvakrát s Andělovou a kdyby se tomu dalo tentokrát vyhnout, vůbec bych se nezlobila. Nejdřív se psovi tzv. rozkapou oči, aby duhovka zůstala roztažená a nereagovala na světlo
- to trvá minimálně 30 minut. Pak se jde na různá rozličná všelijaká a hlavně pro psa nekomfortní vyšetření. Že by Andělová nějak vyváděla, to zas ne, je to přece dáma. Takže při druhé příležitosti (před krytím; příběh si vynajděte, bylo to v tu dobu jak jsme dělaly ZZO a ona hárala), kdy to šlo tak nějak zejména díky božské trpělivosti paní doktorky, když tato dřepěla před Andělovou a čučela jí přístrojkem do oka, suše zahlásila:
"Tak a je to v háji. Prostě stáhla třetí víčko a vidím kulový...."
Jak povídám, dáma.
Mamánek Eliánek se řídí především tím, v jakém rozpoložení jsem zrovna já. Je jak houba. Tudíž pokud tam půjdu a priori s tím, že nás čeká hodinu a půl trvající pruda, bude z toho klidně i dvě a půl hodiny trvající pruda a trapas k tomu.
Háček č. 2: Včera jsem na vycházce s Elianem (venčím je teď zvlášť) potkala naše sousedy, kteří se úplně rozplývali nad tím, jaká ona je hodná, jaká ona je poslušná! Už jsem si zvykla, tak jsem jim jen řekla, že než půjdou zpátky, tak si čoklíky vyměním a ukážu jim teda tu fenu..... která má teď asi 25 kilo....
Zkrátka a dobře, Elian prostě není úplně zjevný samec, čili se dá předpokládat, že o něj coby krycího psa moc velký zájem nebude.
No nějak už to teda do toho konce dotáhnu, vedený v análech jako chovný být může, ne...?
Novinka č.2: Andělová je babičkou ! Rozince se 7.2. narodilo 6 buclíků: 4 kluci a 2 holky - tedy přesně v opačném gardu, než Andílkové :)
Přejeme všem hodně zdraví a ať prospívají. Fotky budou snad brzo....???
Novinka č.3: Dnes jsem zavezla Honzíka (náš andulčí nalezenec) do vedlejší vesnice k lidem, co mají voliéru s papouchy. Dověděla jsem se o nich úplnou náhodou až minulý týden a jsem moc ráda, že budu mít Honzíka na dohled. Byl u nás 5 měsíců, za tu dobu se nechal jen pohladit a krmit z ruky. S kamošema a hlavně kamoškama mu bude mnohem líp.
A já mám zase volnou cvičící místnost :) Což mi připomíná, že jsem Flekouna v dubnu přihlásila (asi - je toho už nějak moc) na vstupky (VTZ) na hřebíček, takže bysme měli začít trénovat....
Tak hurá do práce a zvířatům zdar!
PS:
Dne 2.2. 2020 získal Elian na výstavě DUO CACIB známku Velmi dobrý (VD) .... a psincový kašel.
Od soboty hýkal jak hřebec postižený tuberou, první nástřel od vetky na dálku byla epiglotis nalepená na měkké patro. Další den už regulérně dávivě kašlal, a jelikož ho nikam jinam mezi psy neberu, bylo to vcelku jasné. Tedy.... na můj dotaz, zda ho můžu vzít v úterý s sebou do výuky, aby se na něj podívala, že to vypadá na psinec, mi Peťa odpověděla lakonicky: "Dr. Google?" doplněný smajlíkem s vyplazeným jazykem. No mě to teda vtipný nepřipadlo... jako žádná velká chovatelka nejsem, ale za ty roky mezi lidmi, co chodí na soutěže a závody už jsem pochopila, jak se k psincovému kašli přijde a jak se projevuje. A na žádný Google jsem nekoukala! A just ne! Teda to se mě ale fakt dotklo....
Přes noc ze mě hněv spravedlivých vyprchal, ovšem Peťa se zjevně rozhodla dráždit hada bosou nohou i druhý den: dorazila se zpožděním, protože píchla pneumatiku, takže s malou dcerkou jela z Komárova do Bohunic šalinou, na mikině nápis Dnes je krásně. Na Vilmy poznámku "Sakra jak ty to děláš? Čím horší den máš, tím líp vypadáš...! " jen zakoulela očima, a jak tak procházela kolem obrovského stolu, za nímž neviděla, jen slyšela Eliana, zahlásila: "Hele tak to ani nemá cenu vyšetřovat, ne???"
Jak jako???? Proč jako???
"Proč ne? Co mu teda je? Je to ten psinec nebo co? Tak koukneš na něj aspoň, ne? Když už jsem ho sem vezla? Máš s sebou stetoskop, ne?!"
"Ne, vzala jsem fonendoskop."
Ha ha. Se z ní fakt jednou picnu.
No tak si ho teda poslechla, prohlídla, uzliny prohmatala, na mandličky koukla a doporučila vitamin C, jitrocelový sirup a homeopatika. Pokud se to do čtvrtka nezlepší, nasadíme antibiotika.
Měla jsem pravdu!
Krása. A je jen otázkou času, kdy to chytne Andělová.
"Tý dávej céčko preventivně taky."
Paráda. Takže cestou domů ještě do lékárny. Jitrocelový sirup jsem koupila se stévií (cukr je jed!), tak když čoklíci pohrdnou, budu ho moct blízat já. Céčko máme doma z DM, prášek rozmíchám buď v sirovátce nebo masové konzervě. Homeopatikum objednáno, k vyzvednutí zítra.
Po příjezdu domů jsem hned oběma namíchala neodolatelný koktejl: kočičí konzervu (pro kočky, ne s kočičím masem), jitrocelový sirup a prášek céčka. Aspoň to nebude tak sladký.
Nejdřív jsem misku položila před Andělovou a ......
....... byla svědkem historického okamžiku.
Po prvních pár soustech Kyselinka zvedla hlavu a PŘESTALA JÍST Z PLNÉ MISKY!!!!!!
Asi to risknu ještě jednou a natočím vám to....! :) :) :)
Nakonec to teda snědli oba, Elian zjevně rezignován.
Takhle tedy končí náš hon za uchovněním!
Držte palce, ať se mu to moc nerozjede a ať to Anděl rozchodí.
Edit 11.1. 2024: Do dění zasáhl COVID a já se rozhodla Eliana nakonec neuchovnit.
Setkání po dvou letech
Ennie s Ebby dorazily prakticky zároveň, jejich paničky Věrka
a Denda se totiž domlouvaly mobilama
během jízdy k nám. To víte, nová generace: holky se v životě neviděly, ale z FB a všech těch internetů se znají výborně... :)
Zpočátku
pochopitelně děsně řešily, zda se jejich fenulky snesou... Opět (viz
příběh, jak jsme hlídali Ebby) se ukázalo, že dvě feny pohromadě je
fakt vražedná kombinace. Posuďte sami ve fotodokumentaci (na rajčeti, viz odkaz dole).
V sobotu 29.6. 2019 se u nás konalo další setkání naší vaší rodinky.
Tatínek / manžel Milow se bohužel na poslední chvíli ráno omluvil z důvodu nevolnosti svých pánečků.... což nakonec bylo asi dobře, páč Andělová ve čtvrtek začla hárat.....
Přijely tentokrát skoro všechny slečny, jmenovitě Ennie (Eden), Ebby a Roza (Eleyna) a partičku doplnil Mladý Pan Elian.
Mluvě o fotodokumentaci: fotky zajistila hlavně Denda, která zcela zjevně hafany nějak zhypnotizovala, aby na fotečkách drželi jak koloušci a tlemili se jak delfíni. Když jsem v jednu chvíli s obdivem poznamenala, jak to proboha dělá, že čoklíci drží na záběr přesně tak, jak si je narafičí, Denda bezelstně odpověděla:
"Ale simtě, za pamlsek udělají cokoliv...!!"
Tak určitěěééééé !!!!!
Největší atrakcí bylo tradičně naše koupací
jezírko... přísahám, že za dobu, co tu bydlíme, se v něm koupalo víc
psů, než lidí :)
Na pořízení společné fotky jsme tentokrát nějak zapomněli - tedy příště!
a doufáme v brzké shledání !!!
Klubová výstava v Dětřichově
Vydali jsme se na ni s Flekounkem 15.6. a byla to akce jako vždy výživná....
Denda co se stará o naši Ebbinku ( :) ) mě dopředu varovala, že pan rozhodčí je proslulý "zubař". Což mě po našem slavném extempore z Jedovnic mělo zřejmě rozhodit.... Nerozhodilo.
To až odposlechnutá poznámka od jedné slečny, že někde v diskusi jakási paní prohlásila, že její fence se onen rozhodčí díval snad i na mandle....Mno, bylo vedro k padnutí a tedy jasné, že všichni psi i handleři toho budou i tak mít dost... takže pokud Eliánek opět projeví svůj zubatý temperament, aspoň to budu mít na co svést....
O první příjemný šok se ovšem postaral sám pan rozhodčí, když si nás při posuzovní pejska před námi zavolal z kruhu a na Elianovi demonstroval učebnicovou úpravu :) Tímto velmi děkuji dámám ze salonu Katy (Kateřina Benešová mi upravovala Andělovou na Hanáckou národní, Eliana tentokrát její kolegyně Jana. Super práce, děvčata!)
Důkladnou prohlídku zubů zvládl Mladý Pan Elian bez jakýchkoli problémů, až jsem čučela. Opravdu jsme dost zamakali, a tentokrát děkuji komu? Míše přeci :)
Rozhodčímu se Elian moc líbil - správných linií, dobré oko i ucho, .... ovšem ta hlava.... vzhlédl ke mě: "Máte moc krásnou fenku.....!" Začala jsem se smát, protože na Hadince jsem před kamarádkou Kájou zmínila, že se s Elianem chystáme na výstavu; Kája se na něj podívala a suše prohlásila: "Tak se připrav na to, že ti řeknou, že vypadá jak fena..."
A mě to tenkrát taky rozesmálo, protože tak to prostě je: Andělovou běžně lidé tipují na psa, zatímco když vidí Eliánka, tak se ptají, jak se fenečka jmenuje .... A to zejména tehdy, když je vidí pospolu.... :)
V posudku se dvakrát vyskytuje zkratka JM (jemný??) a poslední popisek zní "veselý ocas" !
Ale stejnou transgender nálepku získal ještě jeden pejsek, takže jsem nebyla za exota sama :)
Ortel: VD (velmi dobrý), bez umístění. Na případné uchovnění to stačí.. To ale nehrotím - na krytí času dost, stejně ještě potřebujem nějakou tu CACovou výstavu - na Intercanis příští víkend jsem se nehlásila, počkám si zas na DUO CACIB :) Třeba do té doby ještě zmohutní :)
Další skvělé zprávy nám přichystaly naše holčičky Ebbinka a Rozinka: obě dvě byly zbonitovány, tedy uchovněny!! Gratulujeme!! :) Těžko uvěřit, že Andělová bude babičkou.....!
-------
V neděli jsme měly jít s Andělovou na naše historicky první agility zkoušky v Čebíně, ale jak už jsem psala po zkouškách na Hadince, akci jsem odpískala..... Teda vlastně za to může sousedka Jana! Byla to ona, kdo někdy v květnu prohlásila, že jsme letos ještě neopíkali špekáčky a kdy jako hodláme opíkat...??!!! Jelikož je sama silně vytížena (na mateřské), navrhla jako jediný možný termín právě 16.6.... Nezmohla jsem se na sebemenší odpor a místo toho začla obvolávat další matky, zda nechtějí přijít, aby se Janetka mohla vyřádit na něčem jiném než na našem jezírku a psech.... Naštěstí Janetka si přivedla kamaráda Vojtíška a poté, co je strejda Richard seřval, že destruují jezírko, spolu zmizeli někam za dům.....
Naše mediální hvězdy
2.4. 2019
Jak jste se dočetli níže, v neděli 20.1. 2019 vzala Míša našeho Eliánka do
studia ČT na natáčení pro dětský program Terčin zvířecí svět. Jednalo se o jakousi psí módní přehlídku, Míša se mě tedy dopředu ptala, zda pro Flekounka nemám nějaký obleček. Jelikož ovšem nápad použít Eliana na svatbě v kvádýrku (s košíčkem s prstýnky v tlamě) neprošel ještě dříve, než byl vysloven, musela jsem Míše sdělit krutou pravdu: Elian bude muset jít za flekatého Australana.... Míša se na chvíli zamyslela, a pak vítězoslavně prohlásila: "Nevadí, tak prostě půjdem za přirozenost !"
Toto zásadové a morálně křišťálově čisté rozhodnutí v důsledku znamenalo, že Eliánek byl po celé ty 2,5 hodiny odkázán do role přihlížejícího komparzisty .... nemaje mašle, oblečku, ba ani botiček, seděl tam a čučel, občas nevěřícně čuchnul k těm na přehlídkovém mole, aby se přesvědčil, zda to jsou stále ještě psi.....
Můžete ho semo tamo zahlédnout od 9:14 do konce pořadu.
9:47 ; 10:10 "Pomoc!" ; 10:27 "... vám toho vojáčka zpucuju...!" ;
10:47 záběr z ánfasu.... ; 11:00 "... WTF ????"
a konečně 11:50 nejoblíbenější pozice, takzvaná Australská dědičná.
https://decko.ceskatelevize.cz/tercin-zvireci-svet datum 27. 3. 2019
1.2. Takže zde je odkaz na našich 15 minut slávy....
https://www.ceskatelevize.cz/porady/10435049455-dobre-rano/319291310020013/video/672539
Klikněte si dole v odkazech na Znaková řeč pro psy, jsou tam
celkem 4 vstupy. Technická: šla jsem spát kolem jedné a vstávala ve čtyři ráno, tak podle toho vypadám :)
Bohužel
formát pořadu byl takový hop sem hop tam, takže zrovna Míša (narozdíl
od ostatních hostů) moc prostoru k dispozici neměla.... ale jsem ráda,
že se dostala do povědomí lidí a může pomáhat čím dál tím víc lidem, tak jako ohromně pomohla mě.
Andělová
byla taky dost unavená - zejména v posledním vstupu, kdy měla konečně
něco předvést... Rozkaz zněl jasně: "Začněte něco dělat ještě před tím,
než na vás najedou kamery a přijdou moderátoři, ať je to takové
plynulé...." No tak plynulé to bylo do té doby, než na nás najely
kamery a přišli moderátoři.... Netušila jsem, jak dlouho jim to bude
trvat, takže jsem Andílka efektivně vyšťavila a v momentě, kdy se měla
předvést, na to prostě hodila bobek :)
Připomínám koncem března Terčin zvířecí svět na Déčku, kde se mihne Mladý Pan Elian.
20.1.
Milánkové, asi budu muset aktualizovat ceník návštěv u našich pséků.....
Nejen, že se Andělová na své třetí výstavě umístila opět druhá a získala opět Res. CAC
(viz článek pod tímto), ale hlavně se
z ní i Eliana pomalu ale jistě stávají mediální hvězdy...
Míša Drábková (www.pespartak.cz
) dostala na 17.1. pozvání do živě vysílaného pořadu Kontakt v Českém rozhlase, aby v něm
popovídala o své práci. Požádala mě, zda by s sebou mohla vzít
Andílkovou - no já tak nějak neviděla kouzlo v tom, tahat Hnědulku v osm večer do rádiového studia, vždyť ji nikdo neuvidí, ale pak jsem si řekla proč ne, třeba se objeví na webovkách Českého rozhlasu jedna
dvě fotečky.... a jak už jistě víte, my stejně všechny tyhle akce berem hlavně socializačně....
Před
studiem nás přivítala moderátorka pořadu Jarka
Vykoupilová a po úvodním óchání a áchání nad krásou Andílka nám nadšeně
oznámila, že ve studiu je webová kamera... čili
Andělová i já jsme byly celou dobu všem na očích: Anděl pochopitelně
povětšinou ve své
nejoblíbenější pozici, tj. rozvalená na zádech, chrochtající blahem, a
já ji
drbající... Takže psí magoři vlastnící web
kameru si jistě přišli na své a jak mě v přestávkách Jarka se sluchátky
na uších ujišťovala, také Andělovy vokální projevy byly slyšet ve vysoké
kvalitě....
Zároveň nás pro klid duše a celkové vyšumění nervozity
před vstupem do studia Jarka ujistila, že se nejedná o regionální, nýbrž
celoplošné živé vysílání.
Ovšem své největší eso v rukávu si Jarka nechala na konec: těsně před
vysíláním mě totiž požádala, zda bych
jako majitelka fenky a zároveň člověk, který s Míšou spolupracuje, taky
něco neřekla z pohledu z druhé strany.... To by přece bylo moc fajn, ne ??? Když už tady jste, mrk mrk....
Tedy
jsem v jednom vstupu dostala prostor pro přidušené inkoherentní
žvatlání na téma Jak se domluvit s Australanem.... Snad jsem svým
výstupem Míše moc nepošramotila imidž :)
Tož to by byla jedna star.
Hned druhý den mi Míša
volala, že má možnost zúčastnit se natáčení v České televizi a že tam bude
přehlídka psů, a jelikož Andělová se rozhárala, tak jestli bych jí nepůjčila Eliana.....
Takže v neděli 20.1. jsme vyrazili do
studia ČT v Líšni a opět čistě socializačně: Flekounek byl v cizím prostředí plném cizích psů 2,5 hodiny beze mě !
Pořad pro děti na kanálu Déčko https://decko.ceskatelevize.cz/tercin-zvireci-svet se bude vysílat asi 22.3. odpoledne a nebojte, ještě vám to zavčas
připomenu.
No a jelikož Jarka Vykoupilová zároveň pracuje pro Českou televizi a Andílková se jí moc líbila, tak možná....
To be continued....
PS: Fotečky lze rozkliknout.
12.1. 2019 V pořadí třetí Andělova výstava, tentokrát Hanácká národní. V naší třídě nás bylo 5, včetně profesionální handlerky vystavující hlavně svoje psy, takže s výsledkem jsem velmi spokojená :)
V2, což namená Výborný a 2. místo.
Dále titul Res. CAC - "náhradní CAC" ("reserve CAC může být zadán psovi a feně se
známkou V2, pokud dosahují takových kvalit, že by jim rozhodčí udělil
titul CAC, pokud by na výstavě nebyl přítomen jedinec oceněný známkou V1").
Jsme tedy takové sběračky druhých míst :)
17.6. Tak jsme se s Flekounkem zúčastnili avizované Krajské výstavy v Jedovnicích.
V pátek jsem
zjistila, že jsme v naší třídě jediní (!!), takže pokud si to nějak
kardinálně nepokadíme, výsledek by mohl být ucházející.... Ovšem jak jistě víte, Člověk míní, pámbů mění....
A taky že s naším tandemem Anděl + Elian
nemůže nic jet jak po drátkách...!
Tož naší krasojízdě udělal čáru přes rozpočet nepříjemný zážitek se soboty.... Sedím si takhle na terase, piju kafíčko, drbu Anděla, když tu se zpoza stolu vynoří Elian, nezvykle klidný, kráčející ke mě značně nejistým krokem a s dlouhatánskou slinou u huby.....
Nejsem už žádná
hysterická matka prvorodička, takže zůstávám v klidu, nechám Eliana
přišourat se až k nám a začnu s examinací. Rozuměj kladu sugestivní
dotazy typu "Copak ti je, Kocourku?" apod. Elian je čím dál nejistější a čím
dál zmatenější svým stavem, takže se chápu telefonu a volám koho? Tátu přece. Na
tátu je spoleh, takže okamžitě přispěchá se zkušeností, že psi takhle slintají
poté, co olízli ropuchu. Bezva. Jako.... jistou logiku to má.... Potok je plný
žab, večer tu řvou jak na lesy. Opakuji, na lesy. Ovšem i táta říká, že
symptomy by byly trochu jiné: vypadající až jako epileptický záchvat. Elian je
přitom "jen" apatický a velmi nesvůj, z jeho očí čiší otázka:
"Do pr.... Proč
jsem to sakra žral...?!?!"
Zkušeně přistupuji k testu žrádlem: beru kousek vařeného kuřecího
srdíčka
a dám mu ho pod tlamu. Neochotně si ho vezme, ale vůbec si nevšimnu, že
by polkl.... Kouká na mě dost zoufale, Co se to se mnou děje? Táta ještě
zmiňuje možnost, že Elian má něco zaseklé v hubě, nahoře
na patře, nějaký klacek, atd. Nebo ho něco štíplo? Každopádně je
nezbytné mu hubu otevřít a
zkontrolovat, že může polykat. Zkouším mu znova dát kousek vařeného
srdíčka, ale
tentokrát už ani neotevře tlamu.... No
nic, budu muset zavolat o pomoc Richarda. A to jsem vám ještě neřekla -
Richard byl v pátek
na extrakci všech čtyř osmiček v analgosedaci, takže už si začínám
připadat
tak trochu jako markitánka. Naštěstí je schopen mi pomoct, otevře
Elianovi
tlamu a já se rychle podívám dovnitř, svítím si přitom baterečkou. Nic
nevidím.
Táta taky povídal, že by bylo dobré mu tlamu vypláchnout - buď to
zvládne on sám tím, že se napije, nebo to musím nějak zvládnout já.
Ovšem otevřít Elianovi tlamu je teď už naprosto bez šance.... Má čelisti
pevně semknuté. Tak mu aspoň jen šplíchám prsty vodu pod pysky, vymývám
jak můžu... Je apatický, klíží se mu
oči. Třeba ho fakt něco štíplo, bůh ví..... Každopádně teď tu leží, bez
šťávy,
nešťastný. Andělová využívá situace a snaží se mě přimět, ať si s ní
hraju,
teď když synátor neotravuje... Potvoro jedna - tvůj chlapeček tu trpí
jak pes!
Volám ještě Peti, naší veterinářce a tu taky napadne štípanec žihadlem. Ale opuchlina nikde.... No nezbývá než čekat, co bude dál.
Jdu se podívat ven, zda v okolí domu
nenajdu nějakou stopu, která by mě přivedla k tomu, co se vlastně
stalo.....
Naštvanou žábu nebo tak. Vtom za mnou vyběhne z domu Andělová..... a v
patách
má Eliana! Není ještě úplně ok, ale hýbat se může, běhá, žádné napadení
nervové soustavy jako při otravě. Vedu ho pro jistotu domů, raději by
měl odpočívat. Okamžitě
padne do pelechu a je ťuhík, u tlamy opět slinu....
No naštěstí asi za hodinu a půl je v pořádku, tlemí se od ucha k uchu a je zcela při životě..... takže si jdem pohrát a pocvičit.
Trénování na výstavu pochopitelně skrečujeme, protože to zdaleka není taková sranda jako couvání a otočky kolem vlastní osy....
Popis našeho vystoupení na výstavě následujícího dne už bude znatelně kratší:
Po úvodním rychlém
předvedení se pan rozhodčí jal podívat Elianovi na zuby. Bystřejší z vás
už
asi tuší, že po zážitku z předchozího dne to nebyl úplně nejlepší
nápad.....
Stihla jsem pana rozhodčího ještě rychle upozornit, že Eliana včera asi
píchla
včela, tak je trochu nesvůj, ale to už Elian naplno projevil svůj dobře
skrývaný temperament a po panu rozhodčím se ohnal.... a dost ostře. Což
je na výstavě
docela nežádoucí chování..... Rozhodčí to zkusil ještě jednou, ale Elian
byl neoblomný: na
hubu natož do huby už mu nikdo šahat nebude! Vrrrr! V tuto chvíli nás
pan rozhodčí mohl vyloučit, ovšem shovívavě nám dal druhou šanci a
prohlásil: "Tak
mi ty zuby ukažte Vy!" Zajásala jsem jen na mikrosekundu... jasně, že ho
furt
zajímaly zuby Elianovy, a ne moje.... Sakra. Bohužel mamánek toho začínal
mít tak akorát dost, ve stresu se ohnal i po mě a plácnul sebou na zem.
Jak tak ležel a kroutil se, v jednu chvíli se zatlemil a rozhodčí suše
zahlásil: "Dobrý, tak už jsem je viděl..."
Nicméně ten trotlík sebou mlel tak vydatně, že si strhnul výstavní
vodítko.... Takže jsem ho další půlminutu naháněla po place a snažila se
mu ho
navlíknout.....
Prostě žůžo zážitek, ostuda jak prase a posudek na prd - a nepomohla ani moje
sexy růžová sukýnka... :)
Skončili jsme nakonec přecejen první :) Trapas, samozřejmě.
Výsledek "Velmi dobrý", což je druhý nejlepší po "Výborný".
Těžko říct, co ho vykolejilo víc - jestli ta nehoda z předešlého dne, nebo fakt, že to byla naše první výstava pod širým nebem (změna prostředí = změna kritéria), nebo něco úplně jiného.... Nakonec mi to bylo jedno, protože beztak jsme jeli socializovat, že jo :) a po pravdě.... Hlavně, že po té nehodě jsme vůbec jeli na výstavu, a ne na pohotovost.....
Epilog:
Pocit ne úplně vyvedeného dne definitivně zachránil Richard, když se večer vrátil z výletu s košíkem plným praváků :)
Fotečky lze samozřejmě rozkliknout pro více detailů :)
13.1. 2018 Jak už avizovala Andělová (stránka Nosework, blog Andělová by k tomu taky ráda něco řekla...), v sobotu 13.1. jsme se s Elianem vydali na jeho první výstavu. Hanácká národní, Výstaviště Brno. Tedy žádné velké cestování, opět čistě socializační záležitost, hlavně žádné stresy. Případné nervování mě každopádně přešlo v momentě, kdy jsem zjistila, že v naší třídě je vystavován pouze jeden další pejsek.... Bylo tedy zjevné, že budeme buď první, nebo poslední :)
Nakonec jsme
skončili přecejen druzí, a to zejména ze tří důvodů: 1. vítězný pejsek
byl bez ocásku, 2. měl mnohem hezčí výstavní postavu (rozuměj byl
překrmen), 3. předváděla ho profesionální handlerka. Takže no f***ing
chance :)
Čert vem výsledek, já byla naprosto nadšená: jednak Elian
byl v sedmém nebi, neustále se tlemil od ucha k uchu a když jsem
zavelela k odchodu, nechtěl vůbec skočit do auta... stále se ohlížel
směrem k pavilonu, kde byla ta spousta nových kamarádů (zejména
Čechohoráků, kteří vystavovali hned ve vedlejším kruhu). Druhak jsem z
fronty na kafe zahlédla holčinu, na sobě triko s nápisem Kouč pro
komunikaci se psy.... a bylo mi okamžitě jasné, že to není náhoda.
Okamžitě jsem si s Míšou domluvila schůzku, bohužel tu jsem pak musela
pro nemoc zrušit.
Druhý pokus se koná tuto sobotu, během výstavy DUO CACIB, na kterou jsem s Elianem také přihlášena.
Nemůžu se dočkat a rozhodně o Míše nečtete naposledy.....
DUO CACIB pojmu - jak jinak - socializačně, jako zkušenost pro mě i Eliana, ať už je výsledek jakýkoliv :)
PS: pár dalších fotek je ve fotogalerii: Elian
30.12. 2017 Již
podruhé jsme se zúčastnily přednovoročního agility tréninku v hale
Zetor.
Kolegyně Dana byla tak laskava a natočila pár našich pokusů o
běh. Ještě než se na naše urputné snažení podíváte, zde je pár poznámek:
V prvé řadě vás musím seznámit s pojmem "veletržní
tempo", používaným Richardem a popisujícím rychlost chůze typickou pro
veletrhy. Tedy krok-sun-krok, od jednoho stánku ke druhému, nezastavovat
se, ale přesto mít neustálý přehled o všem, kolem čeho procházím.
Po
30.12. konstatuji, že Andělová dala pojmu "veletržní tempo" zcela nový
rozměr. Zejména z jejího pojetí probíhání slalomu je patrné, že Anděl je
celá panička.... tzn. "Však já tam jednou dorazím, hlavně se moc
nerozcuchat, a kdyby se mi do cesty připletla nějaká dobrota, tož
nepohrdnu." https://youtu.be/6ittf0Ods34
Ve tomto videu https://youtu.be/1ZCfuSEJcx4 si laskavý divák povšimne, že
při zdolávání dvou skoček (které měla skočit co nejkratším způsobem
prostě po přímce) si našla dost času na to, aby se 2x, slovy DVAKRÁT
(!!!) ohlédla po Janě. Nikoliv proto, že by se bála, aby ji ve své
nadzvukové rychlosti nepovalila, nýbrž proto, že Jana držela misku se
žrádlem.
Známe naši Andělovou, tedy mě vůbec nepřekvapila poznámka
kolegyně Lucky poté, co jsme doběhly asi 8x opravovaný běh (sebekriticky
musím přiznat, že také kvůli tomu, že jsem Andělové stála v dráze, viz
dvě videa pojmenovaná "Když psovod překáží").
"Čoveče, jak jste
opravovaly ten tunel,
a Andělka do něj už po čtvrté vbíhala, tak jsem si pro sebe musela říct:
Ty jo, krásnej výstavní klus !! :) Ona prostě ví, že důležitý je na
parkuru hlavně dobře vypadat !"
Tak tedy Klusu zdar a v novém roce hodně srandy ! :)
7.5. 2017 Dnes nad ránem si Andělová řekla, že 58. den je na porod taky dobrej...
Vše zvládla opět učebnicově naprosto sama, a vskutku v překotném tempu....
Prej průměr jedno štěně za hodinu... První tři byla venku během 45 minut :)
Pak si dala chvilku pauzu, proběhla se, a další tři !
1 red tri, 1 black tri,
2 red merle, 2 blue merle. Více zde https://angelpups.webnode.cz/
28.4. "Pekáč buchet" trochu jinak...:) Asi jich tam vážně nebude moc....
Lze rozkliknout.
10.4. Dnes jsme byly na focení u pana veterináře :)
Co vidíte, se nazývá "gestační váček", čili plod obalený tekutinou a stěnou váčku (mezi křížky). Prostě malej Krteček !!! Prý jich tam moc není, kolem čtyř, ale to je jen
dobře: aspoň je už teď jasný, kdo si je rozebere :)
18.3. Úspěšně jsme složily ZZO, výsledek Prospěla výborně ! V číslech: 52 bodů z 60.
Tedy, podmínky byly docela na pytel: déšť, zima a protože Anděl hárá, tak jsme šly
jako úplně poslední.... Takže po čtyřech hodinách v autě (samozřejmě s průběžným
proběhnutím se v okolním blátě) byla Andělova morálka pod bodem mrazu. Ale
zaválela, ačkoliv se to neobešlo bez naprosto klasického momentu překvapení:
nejméně bodů jsme obdržely v disciplíně, kterou s námi Anička už odmítala
trénovat, protože ji Anděl zvládala perfektně.... aport. Na zkoušce pro činku krásně
doběhla, krásně ji vzala do tlamy, krásně ušla pár kroků a pak ji krásně pustila a
úplně nejkrásněji začla čuchat kolem....
Což pochopitelně v tréninku NIKDY PŘED TÍM neudělala.... :) :)
Ovšem na to, že hárá a je týden nakrytá, takže hormony s ní mlátěj tam a zpět,
Anděl palec nahoru! :)
Obrovský dík patří Aničce Malířové z KK VFU za přípravu, panu rozhodčímu za
pochopení a všem ostatním účastníkům za podporu! :)
Toto intermezzo najdete také v sekci Zkoušky z dospělosti.
10. a 11.3. proběhlo krytí krasavcem jménem Milow, naprosto v pohodě a bez problémů :) Celý příběh s pikantními detaily najdete v sekci Zkoušky z dospělosti.
Fotky lze rozkliknout.
19.12. 2016 vystaven Krycí list
10.12. 2016 Praktické lekce s Františkem Šustou: velmi zajímavý praktický seminář se
známým zvířecím trenérem a autorem několika knih.
13.6. 2016 splnila podmínky pro zařazení do chovu
16.4. 2016 Bonitace v Dětřichově
16.2. 2016 klubová výstava v Dětřichově - výsledek: V
7.2. 2016 DUO CACIB v Brně - výsledek: V2, Res. CAC, Res. CACIB
https://www.duocacib.cz/vysledky/1822-933-457 Kat. číslo 5074
Velmi výživný popis si můžete přečíst v sekci Náš příběh: Výstaviště potřetí.
