Zkoušky Vítkov - Podhradí

26.10.2019

Ano ano, už je to tak.... zatímco jiní (rozuměj: normální) si užívali prodloužený víkend, my jsme opět pracovali.... a tentokrát za účelem zápisu do VK.... to je Výkonnostní knížka, broučkové.

Zkoušky se konaly 26.10. kousek od Hadinky, tam co ty červnové. Jak jistě víte, Andělová už má všechny začátečnické, takže nyní se můžeme směle ucházet o jedničkové a vyšší. Tedy jsem Hnědulku přihlásila na Vstupní test způsobilosti - hřebíček (už třetí pach, po skořici a pomeranči) a jedničkové kontejnery. Konkrétně květináče. Řečí Zkušebního řádu: NW-C 1 (Kontejnery 1. úroveň). Prohledává se řada, řady nebo kruh 16 ks květináčů. Pes prohledává 2 terény, v každém terénu jsou umístěny 2 vzorky = pach skořice a pomeranče.
Dva terény znamenají de facto dvě kola.

Andělová je sice asociálek, ovšem čuchá geniálně. Takže vstupky si vůbec nepamatuju, prostě našla a hotovo :)
C1: první terén (kolo) za 0:30:57, druhý terén za 0:34:54. Druhé kolo mě tedy připravilo menší infarktečíček, neboť Anděl jako druhý označila ten stejný květináč, jako v kole prvním! A to ten úplně poslední, začínáme vždy řadou vlevo. Na setinu nanosekundy ve mě hrklo, to přece není možný! Ten samej květináč, to je blbost.... a poslední!!! Anděli, druhé kolo, čtvrtý - poslední - vzorek, to nemyslíš vážně....!!!! Přece to teď nepoděláme....!!!!
Nicméně Hnědulka už nesčetněkrát dokázala, že moje strachy a pochybnosti jsou jí
u ocásku, a učebnicově značila dál. Tak jsem holt zahlásila Nález.....

"Ano!"
Jdu v bojovém postoji k rozhodčí Katce a možná i pěstičku zatínám..... "Novotná!!!! Ten samej květináč, jako v prvním kole....???!!!"
"Když mě se nechtělo zohýbat...." prohlásí Kačka bezelstně.

Eliánek si dal repete nepovedených béčkových exteriérů z 1.5. 
NW-E b (Exteriér beginner): Zkušební terény mají rozměry 2 x 20 - 40 m2. Pes prohledává 2 terény, v každém terénu je umístěn 1 vzorek skořice.
Tentokrát měl - kromě vyvarování se další diskvalifikace - jediný úkol: pracovat samostatně, nechodit za mnou jak ocásek ať se hnu kam se hnu, naopak vyrazit a čuchat a na okolí nehledět. Což jsme, jak si jistě pamatujete, trénovali u sousedky Jany.
Nuže, Eliánek se v prvním terénu choval značně proměnlivě. Chvílema jako by vůbec nevěděl, proč tam je a co tam dělá, vzápětí chytl (jakýsi) pach a začal šmejdit ostošest. A pak zas zvedl hlavu, koukl na mě "Mami, a kdy si budem hrát...?"
Nicméně nosework, to je pes A psovod. Psovod nepanikaří, psovod pomáhá a navádí.
Poté, co Elian prohledal značnou část terénu a netvářil se, že by tu skořici někde chytnul, vrátila jsem se na začátek. Terén byl shodou okolností tentýž, ve kterém jsme v květnu
s Andělovou zkoušely jedničkové exteriéry. Možná si pamatujete, že to byl malý háječek oddělený od trávy nenápadným obrubníkem. V případě E1 byl druhý vzorek ukryt právě v tom obrubníku. Teď mi to blesklo hlavou, tím spíš, že zrovna obrubníky jsou u béčkových zkoušek dost oblíbené: na zemi je to těžké, dávají se spíš nad zem, ale do závětří. Takže jsem Eliana vedla podél toho obrubníku, v dostatečné vzdálenosti na to, aby pach chytil v případě, že by vzorek přecejen byl ukryt na zemi. Eliánek se chytil a .... zaznačil! "Nález!"
Vzorek jsem neviděla, ale svému psovi věřila.
"Ano!"
Jupí!!!!!!
Tak to bychom měli, první kolo !!! Pohrát, odměnit, pohrát - tuhle se mě někdo ptal, co Eliana baví nejvíc: agility, triky, nosáč,....? "No," odpovídám rozpačitě, "ze všeho nejradši si hraje...." :)

Druhé kolo jdeme v klidu, mám ohromnou radost, že to Eliana baví. Druhý terén je kus trávníku u rohu budovy, ke které vedou schody s podestou. Je mi jasné, že vzorek bude na těch schodech. Oblíbený úkryt každého čucacího magora :) Vyšlu Eliana a stoupnu si opodál. Nechávám ho pracovat, nesáčkuju se mu tam, nepřekážím. Eliánek maká jak blázen, čuchá čuchá po schodech, ví dobře, že tam někde to je. Když zaznačí, přiskočím k němu, ale..... Nemůžu zahlásit nález, pokud nejsem schopna ukázat místo úkrytu - což má rozhodčí právo po mě žádat. Navíc podle zkušebního řádu nesmí psovod po nahlášení nálezu nechat psa dohledávat ani doznačit. Nejde tedy jen o to, naučit psa značit, odkud jde pach, ale naučit ho značit dostatečně dlouho na to, aby mohl člověk určit co nejpřesněji místo úkrytu tím, že se půjde podívat. A teď, jak tam tak stojím za Elianem, vidím naprosté kulové. Jen jeho skloněnou hlavu a kolem ní hřívu. Takže jdu blíž a nakláním se k němu.... načež Elian situaci vyhodnotí jediným možným způsobem: Značím - sereš - seru.
A odchází.
Bože.
Nedělám nic, čekám, zda se Elian k vzorku vrátí.... Eliánkůůůů....... Vrátil se. Hlásím nález a už je zase pryč...... Obracím se na rozhodčí a zažívám deja vu: v květnu v prvním terénu Elian označil vzorek, který jsem viděla, a byla tedy schopna ukázat. Ovšem to jeho značení.... Tenkrát jsem rozhodčí řekla, že pokud druhé kolo bude stejně na prd, ať nám to nedá, že nechci podporovat mizernou práci.
Teď tu stojím, šťastná, že a) se Elian nevyčůral v terénu, b) netvářil se znuděně "Zas čuchání....? Dem si hrát....!" a zároveň tentokrát fakt chci, abysme to dostali :)

Rozhodčí hlásí verdikt: "Jsou to béčka, takže vám to uznám, ale na jedničkách už mi takovýhle značení stačit nebude!"

Hurá!!!!!! Hip hip Elian!!!! Eliááá..... Ježiš kde zas je ....????
Eliánek už je v trapu, shání se po hračce, kterou jsem tam někde odložila.
Šikulkááááá!!!

No, vážení, asi mi to nebudete věřit, ale stoprocentní úspěšnost jsem fakt nečekala..... vždyť ne náhodou je dle řádu povoleno v jednom dni jednomu psovi nastoupit k maximálně dvěma zkouškám.... A zkušení čmuchači vědí, že to znamená jedna vstupka / nižší, plus jedna vyšší - rozhodně ne dvě třeba jedničkové.....
V neposlední řadě... ty 3 zkoušky se dvěma psy jsem absolvovala během zhruba hodiny a půl... jen jsem běhala ze vstupek na první kolo exteriérů, z nich na kontejnery a zpátky na exteriér.... přitom se přešaltovat z jednoho psa na druhého.... a hlavně nevlézt do terénu s náčuchovou krabičkou, pamlsky nebo hračkou... taky už se pár kolegyním zadařilo....
Prostě jsem dobrá :)

Well, příští neděli jsou béčkové zkoušky v Tišnově, Eliana jsem přihlásila na Interiéry. Poslední zkoušky v tomto roce máme 4.11., a tam bych s Andělovou ráda zkusila jedničkové interiéry a s Elianem vstupky na pomeranč. A možná.... tréninkově... to jednomu z nich ještě rozšířím :)

© 2020 Angel Gold Rebecca. Všechna práva vyhrazena.
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky